ČESKÝ SIPRAL SLAVÍ 30 LET A 320 REALIZACÍ U NÁS I V EVROPĚ
Česká společnost Sipral, která působí v oblasti lehkých obvodových plášťů neboli prosklených fasád, letos slaví 30 let od svého vzniku. V roce 1991 ji založil Leopold Bareš společně s Ivanem Balášem a Jiřím Broukalem. Leopold Bareš dodnes stojí v čele představenstva společnosti. Sipral realizoval více než 320 projektů v 8 evropských zemích, spolupracoval s 97 architekty pro 160 klientů. Fasádu značky Sipral nese např. Wardian, jedna z nejvyšších staveb v Londýně, spalovna se sjezdovkou na střeše Amager Bakke v Kodani od architektů ze studia BIG nebo budova Nadace Louis Vuitton v Paříži od architekta Franka Gehryho, jejíž podoba připomíná koráb s plachtami ze skla. Mezi významné pražské realizace patří obchodní dům Quadrio, kancelářské budovy Main Point Karlín, Bořislavka či Flow Building.
Původní produkty, silikonové materiály a aplikace, se staly podnětem ke vzniku názvu firmy. Mezi první realizace patřily tvarově složité světlíky a dostavba dopravního dispečinku hotelu Forum v Praze. Příležitosti pracovat ve správnou dobu se správnými lidmi, odvaha dělat věci jinak, preciznost a odbornost, to vše stojí za úspěchem společnosti. Sipral již realizoval více jak 320 fasád pro komerční, rezidenční i průmyslové budovy po Evropě, zejména ve Francii, Dánsku a Velké Británii. Své sídlo má v Praze a britskou pobočku v Londýně.
Od roku 2008 provozuje výrobně-logistický areál v Jirnech. Dnešní výrobní a skladová kapacita čítá bezmála 38 000 m² a zahrnuje 6 výrobních linek.
„Podnikáme v těžkém oboru, jediná chyba nás může zcela zničit. Pracujeme sami za sebe, z vlastních peněz, bez investora, bez mateřské firmy, která by nás podržela v případě nějakého propadu. Proto nesmíme polevovat, nesmíme ztratit svou bystrost. Je nutné hledat stále nové podněty, abychom dokázali fungovat dál. Energii nám dává také to, že za námi zůstává něco reálného, tvoříme trvalé hodnoty, funkční budovy, které slouží lidem mnoho let. Tím jdeme tak trochu proti proudu současné doby… Výrazně nám také pomáhá náš přístup, jsme už relativně velká firma, ale zůstáváme flexibilní, takže můžeme vystoupit z navyklých procesů a řešení. K tomu jsme byli vždy proaktivní, a tím jsme získávali výhodu i náskok. Investovali jsme do IT, naučili jsme se navrhovat vlastní řídící softwary, vytvářet nadstavby a řešení k těm existujícím. Všechno jsme kombinovali s 3D programy, které nám umožňovaly projektovat a dělat složité prostorové konstrukce zakázek, ale také jsme díky nim mohli výsledky efektivně prezentovat,“ říká k výročí firmy Leopold Bareš a dodává: „Nejvíce mě těší to, že stále máme zaměstnance s pořadovým číslem 3, někteří jsou v Sipralu od roku 1992. Loajalitu, cítění pro firmu a dlouholetou spolupráci vnímám jako klíčové. Zároveň je dobré přimíchat čerstvou krev. Zaměstnáváme mnoho mladých lidí, kteří se narodili až poté, co byl Sipral založen.“
Obrat společnosti se pohybuje okolo 1,2–1,5 miliardy korun ročně. V současné době jej z 80–90 % tvoří export do Velké Británie. Sipral chce být pro své partnery i nadále týmovým společníkem, který kreativně-technickým a ekonomickým přístupem přetváří jejich nápady v jednoduché a možné. Ambicí Sipralu je také uspět více v zemích, kde má firma již svou historii, především ve Francii a Skandinávii.
O společnosti Sipral a. s.
Společnost Sipral byla založena v roce 1991, dnes je předním českým dodavatelem obvodových plášťů budov ze skla a lehkých kovů s více než 240 zaměstnanci v České republice a Velké Británii. Od roku 2006 má Sipral britskou dceřinou společnost Sipral UK Ltd. sídlící v Londýně a pobočky v Paříži a Kodani. Mezi nejznámější projekty společnosti patří Fondation Louis Vuitton od architekta Franka Gehryho, kodaňská spalovna odpadu Amager Bakke od architektonického studia BIG či pařížská Arena Nanterre, kterou navrhl Atelier Christian de Portzamparc. K nejvýznamnějším realizacím v Londýně se řadí Wardian od architektů ze studia Glenn Howell Architects. V České republice Sipral dodával komplexní opláštění například polyfunkční budově Quadrio od architekta Jakuba Ciglera, Zlatý Anděl v Praze od architekta Jeana Nouvela, či City Tower na Pankráci od Richarda Meiera.
